Oslava

Tak to je naše oslavenkyně-babička Boženka Pálková-Tondova mamka /nahoře uprostřed v oranžovém svetříku/. V sobotu 14. února oslavovala ve Štěpnicích své sedumdesáté narozeniny. Vybrala pěknou restauraci s příjemnou obsluhou. Bylo nás celkem 20. My jsme přijeli poslední:( ale bylo nám snad odpuštěno, protože jsme s sebou měli dvě malé drndy, které není tak jednoduché vypravit, zvlášť když si mají vybrat, jestli si obléknou bílé, nebo růžové , nebo hnědě silonky:) Nakonec vyhráli hnědé! Oslava proběhla v příjemném duchu, popovídali jsme si, holky byly neustále u baru, nebo pobíhaly nebo tancovaly. Anetka byla tak vyčerpaná, že mi nakonec usnula v náručí a spala tam dvě hodiny na sedačce. Babička dostala spoustu dárků-dárkové koše, povlečení, poukaz do solné jeskyně, záclony a taky spoustu kytek. Tak hodně štěstí a zdraví do dalších let, babičko!!!!

Zápis do školy

V pátek 13. února měla Verunka velký den. Byla se zapsat do školy. Tréma byla velká, taky se jí vůbec nechtělo, ale nakonec to zvládla na výbornou. Musím podotknout, že mě hodně příjemně překvapilo, kolik práce si učitelky se zápisem daly. Děti měli vyzdobené 4 třídy, každá třída bylo jedno roční období. V každé třídě je čekalo spoustu úkolů a taky postavička v podobě deváťáka ,která reprezentovala dané období. V zimě byla zimní královna, v létě včelka , na jaře beruška, podzim jsem neviděla. Děti měli nakreslit nějakou postavu-Verunka si vybrala svého oblíbeného zeleného anděla a pak šli procházet danými třídami, kde měli spoustu úkolů-dát sněhulákovi do pravé ruky koště, překreslit 7 teček přesně podle vzoru, přepsat text Ola má psa, říct, co děláme v létě, atd. Verunka všechny úkoly zvládla a paní učitelka Janásová prohlásila, že není důvod , aby zůstávala doma. Já jsem řekla, že si to ještě rozmyslíme a dáme vědět. Hlavním důvodem, proč uvažuju o odkladu je to, že Verunka je často nemocná, ale jinak je fakt šikovná:)

Bowling

V sobotu 7. února slavila moje starší sestra Jana narozeniny a pozvala nás do Kunovic na bowling. Dost dobrý nápad. Moc se nám to líbilo. Hráli jsme tři kola. Já jsem byla s Verunkou. Ještě že jsem ji měla, shodila mě pár kuželek. V prvním kole jsme byli poslední, ve druhém už si nepamatuju ale ve třetím jsme byli druhé hned za mým švagrem Jírou. Moje mladší sestra Mary z toho byla dost špatná, ale nakonec tu tíhu unesla. Byla jsem překvapená, že to velice dobře šlo Natálce , která je tenká jako paprsek, ale sílu v rukách teda má. No, a pak mě překvapilo, že jsem se do toho taky trochu dostala a že mi to docela šlo.Domluvily jsme se , že zase někdy zajdem. Bylo to fakt hodně dobrý. Díky Jano!!!