Verunčina první medajle

V pátek 25. 9. měli děti ve škole Olympijský den. Vše začalo zapálením olympijského ohně, vztažením vlajky a slavnostním slibem všech soutěžících. Pak děti vytvořili ze svých těl 5 olympijských kruhů a začalo se soutěžit. První stupeň soutěžil ve 4 disciplínách: skok přes švihadlo, skok z místa, hod medicimbalem, a běh přes překážky. Po velkém zápolení se vyhlašovaly výsledky a světedivse,máme doma bronz.Úspěch je to veliký, protože se hodnotily obě první třídy dohromady /ve své třídě 1.B byla nejlepší z holek-no tak jo, jsem trochu z Chvalkova/ Moje radost byla obrovská, Verunka se vznášela až doma. Celý den byl pro ni jako procházka růžovým sadem. Veru, jsi šikula. Že by po mamince-to né-spíš po tátovi:)

Verunka jde do školy

Tak nám ta holka nějak vyrostla. V úterý 1. září ji čekal velký den. Vůbec se netěšila, ale nakonec zjistila, že to nebude tak špatné. Celý den byl prozářený sluníčkem. Ve škole nás hezky uvítali paní učitelky a žáci páté třídy písničkou a scénkou Kozel od Jarka Nohavici. Pak jsme šli do třídy, kde už děti měly připravené dárky na lavici. Chvilku poseděly a pak jsme se vydali k poště sáhnout si na sochu Boříka. Verunka to hezky zvládla. Druhého září sice padla nějaká ta slza při našem odloučení, ale po příchodu ze školy prohlásila, že se jí tam líbilo víc než ve školce, a taky že na ně paní učitelka vůbec nekřičela./nevím kde vzala informaci, že učitelky na děti křičí:) / V sobotu pak byla smutná, že nemůže do školy, tak snad nám to vydrží. Verunko, budem držet pěstě.

ZOO Hodonín

Jako koždý rok jsme vyrazili i letos do Hodonína. Těšíme se každý rok-na zvířátka, na motorky, na trampolínu, na skákací hrad a taky na novoty, které nás každý rok překvapí. Holky se moc těšily, prošli jsme celou zahradu. Mrkli jsme na žraloka, rybičky, lva, medvěda,nakrmili kozy a ovečky, poobědvali a zamířili k zábavné části ZOO. Holky jezdily na motorkách, skákaly na trampolíně a z dálky jen obdivovaly skákací hrad se skluzavkou. Peněz jsme už utratili dost, tak na všechno nezbylo a museli jsme holkám vysvětlit, že musíme trochu šetřit. Obešlo se to bez slziček, ale připomínek ze strany Anetky bylo opravdu hodně:)

Na ranči v Kostelanech

Ke konci prázdnin jsme se s holkama a Tondou vydali na ranč do nedalekých Kostelan. Byli jsme tam poprvé.Hned po vystoupení s auta jsme byli omráčeni čistým vzduchem. Takový opravdu v Kunovicích neznáme. Pak jsme si ranč byli projít. Byl tam jeden velký SALOON , který fungoval jako hospoda a restaurace zároveň a taky je tam možnost zahrát bowling. Ranč působil přes týden celkově opuštěně, ale vše nám bylo vynahrazeno ve stájích. Všude spousta koníků a mladých nadšenců, kteří se o ně starali. A když pak Anetka s Verunkou vyskočily na velkého koně Codyho, všechny rozpaky byly pryč. Takové nadšení v očích a veliký pocit důležitosti jsme u holek už dlouho nezažily. Takže moooooc fajn.

Jirka má 15 let

Jirka, syn mé staršé sestry Jany měl včera patnáct. Ach jo, čas letí. Když mu bylo dva a půl tak se naučil sám jezdit na kole. Byl vždycko moc šikovný.
Oslava byla bezva. Měli jsme krtkův dort, chlebíčky, špekáčky, salát, a grilované klobásky od Romana-mňam. Bylo tam spoustu lidí, kromě naší kunovské rodiny přijela také teta Martina z Vídně s malým Samuelem, taky její kamarádka Katka s malým Amirem a Shanayaou, Janina kamarádka Iveta s přítelem Romanem, který je výborný kuchař a nachystal pro nás bezva grilovací speciality. Děti si moc hezky pohrály, Anetku poškrábala kočička a jinak se nic vážnějšího nestalo.

Více fotek zde.

Léto na koupališti

Letošní léto trávíme hodně na místním koupališti. Objevila jsem ho teprve před dvěma lety a neskutečně nám vyhovuje. Je asi 7 minut od domu, když jedeme na kole. Za mých mladých let nebylo moc v dobrém stavu, ale teď ... Voda je čisťounká, celý areál taky, je tam taky pískoviště, houpačka, malý bazén pro mrňata a dobře fungující bufet. Takže jsme tam doteď utratily spoustu peněz, ale celé to stálo za to. Verunka se naučila plavat bez rukávků, jezdí na skluzavce do vody a co mě nejvíc překvapilo je, že se naučila skákat šipku. Nedala se odradit pár placákama a vytrvale trénovala dál. V tomhle není po mě. Já bych to dávno vzdala. Anetka je taky moc šikovná. Vezme si kruh a plave ve velkém bazénu. Chtěla to zkusit i bez kruhu, ale ještě to nešlo. Ale odvahu má ta holka:)

Malá perlička

Dnes ráno je Tonda na zahradě, přiběhne k němu Anetka a Tonda pronese: "Ahoj brouku." Anetka se trochu napučí a dotčeně odpoví: "Já nejsu brouk". Nadechne se a pronese: "Já su MOTÝL."

Verunka má 6 let!!!!!!

Verunčina oslava 6. narozenin se o týden opozdila, protože jsme byli ve Freibergu, ale ničemu to nevadilo. Oslava byla se vším všudy- velký dort se svíčkama, šampaňské Rychlé špunty, chlebíčky, ovočný salát a hlavně spousta dárků-dostala velké kolo, krásnou osušku, polštářek, šaty a taky od babiček a dědy příspěvek na kolo. Děkujeme moc. Na fotce chybím já, protože jsem fotila, Anetka protože spala, teta Maruška, protože je v Itálii, teta Jana s Natálkou, protože jsou s Maruškou. Ale s tetama jsme měli oslavu na bowlingu o pár dnů dřív. Verunce všichni přáli, aby se jí líbilo ve škole, tak snad to přání vyjde:)

Verunko, všechno nejlepší k Tvým narozeninám. Přeju ti štěstíčko, zdravíčko, Boží požehnání a aby se ti líbilo a dařilo ve škole-Tvoje máma.

Návštěva Chrámu Freiberg

Začátkem července se celá naše rodina vydala na daleký výlet do Německa do Freibergu. Tady jsme s Tondou byli před devíti lety oddáni na věčnost. Máme oba toto místo moc rádi a chtěli jsme ho ukázat holkám. Cesta byla náročná, Anetka zvracela, a velkou část cesty se jí stýskalo po naší kočičce Amálce, ale nakonec jsme v pohodě dorazili. Tonda skvěle řídit a autíčko šlapalo bez problémů. V chrámu se mě líbilo vždycky , ale tentokrát asi nejvíc. Čím jsem starší, tím víc si uvědomuju jak vyjímečné místo to je. Vládne tam klid, pohoda, přátelství, a taky je tam hodně čisto:)

Snad se tam zase brzy vrátíme.

Vápenky

Začátkem července jsme vyrazily na malý výlet na Vápenky. Moje kolegyně ze školy tam pořádá tábor pro kunovské děti a my jsem se tam jely podívat. Je to kousek za Mikulčinym vrchem, v krásné přírodě. Byl to pro nás velký zážitek. Když jsme totiž přijely, tak jsme se dívaly, jak kravička rodí. Byl to její první porod, a tak jí místní farmáři pomáhali a tahali malého býčka ven. Moc jim to ale nešlo, tak zavolali Tondu, aby jim pomohl. Tonda zabral a malý býček byl venku. Tonda byl spokojený-konečně byl u porodu nějakého chlapa:) Holky se pak nechaly namalovat na tváře a vyrazily jsme na malou procházku po lese. Bylo tam moc hezky.

Dětský den v Kunovicích

Během června křesťanská mládež z Kunovich uspořádala dětský den. Bylo to bezva. Děti se mohly nechat namalovat, povozit na koníčcích, poskákat na trampolíně. Holkám se moc líbilo. Mě taky. Byl hezký den a byla to velmi vydařená neděle.

Sraz v Luhačovicích

Během května jsem se s holkama vydala na sraz kamarádek z výšky do Luhačovic. Luhačovice mám moc ráda a věřím, že se tam s holkama budeme vracet. Ten den byl zrovna v Luhačovicích velký svátek, všude hrála hudba, lidi chodily ve starobylých kostýmech, všude bylo spoustu krámků a kolotočů. Holkám i mě se moc líbilo. Nakonec jsme si daly dobré jídlo v místní restauraci. Už se těším až pojedeme příště. Na obrázku je Anetka s Verunkou, mojí kamarádkou Marčélou a taky další kamarádka Markéta s dcerkou Janou. Ještě chybí Sabča z Uh. Brodu.

Hálův Mlýn 17.-19.5.2009

V pátek večer vyrazila Verunka s Tondou směr Brno a kousek dál na víkend otců s dětmi. Sešlo se tam přes 20 tatínků a přes 80 dětí. Verunce se stýskalo, ale našla si tam kamarádku, Barunku Šlezarovu, takže se jí tam nakonec moc líbilo. Přijela durch špinavá, ale bohatší o spoustu nových zážitků.

Máme kotě

Tak už máme kotě. Opravdické. Holky si ho moc přály a tak jsme povolili. Jmenuje se Amálka a dostali jsme ji ze "zámku" od Koníčků. Amálka je moc čistotná, přítulná a milá kočička. Holky jsou z ní nadšené. Jen Anetka ji někdy moc tahá. Je to moc příjemné mít doma takového malého tvorečka. Anetka se ráno probudí a už ji shání. Verunka s ní usíná v náručí, ve dvě ráno se probudí a ptá se kde je kočička. Zatím spí nahoře s náma. Nevíme, jak to bude do budoucna.

Velikonoce

Tak letošní Velikonoce se povedly. Přišlo za námi spousta kluků, mezi nima Martinek Pestl, Jareček a Jirka Kvasničkovi, Milan Ulrych, Jarek Kvasnička, Petr a Ríša Kasanovi, Jirka Šmíd, můj žák Tonda Štěrba, Martinek Huťka, Kryštůfek a Jáchymek Lendělovi, Davídek a Víťa Katrňákovi. Dostali jsme na zadek a tím si snad zajistili , že budeme celý rok krásné a zdravé:)

Jarooooo už je tady

Tak ty obrázky měly být původně opačně, ale nechám to už tak. Ten zimní je vyfocen před pár dny a ten jarní včera 28. března. Sluníčko konečně trošku ukázalo paprsky a náš táta spolu s holkama postavili trampolínu. Měly velkou radost a já taky. TAk snad už bude hezky!!!!

Dětský ples Kunovice 21.3.2009

Tak dnes přišlo oficiálně jaro do České Republiky. Na opravdové jarní teploty můžeme zapomenout. V Kunovicích si děti z mateřské školky připravily polonézu a taneční program pro ostatní děti. Vyrazily jsme v silné sestavě-já s Verunkou a Anetkou, Lucka s Anetkou a Deniskem. Polonéza se vydařila, děti se vyřádily, v tombole jsme vyhráli kyblík s lopatkou a nakonec přišel i kouzelník. Fajn odpoledne, jen tam bylo na mě moc hlučno a taky jsme si odsud přinesly střevní chřipku, která se vyskytla ve školce. To nevadí, co bychom pro ty děti neudělali, že? No ještě jeden poznatek. Když jsem na plese byla před 4 lety poprvé s Verunkou, tak jsem jí koupila balonek, který jí hned na začátku uletěl a usadil se na stropě místní haly. Pamatuje si to do dneška. Letos se to stalo Anetce. Tak jsem zvědavá, jestli to pro ni taky bude doživotní zážitek:)

Oslava

Tak to je naše oslavenkyně-babička Boženka Pálková-Tondova mamka /nahoře uprostřed v oranžovém svetříku/. V sobotu 14. února oslavovala ve Štěpnicích své sedumdesáté narozeniny. Vybrala pěknou restauraci s příjemnou obsluhou. Bylo nás celkem 20. My jsme přijeli poslední:( ale bylo nám snad odpuštěno, protože jsme s sebou měli dvě malé drndy, které není tak jednoduché vypravit, zvlášť když si mají vybrat, jestli si obléknou bílé, nebo růžové , nebo hnědě silonky:) Nakonec vyhráli hnědé! Oslava proběhla v příjemném duchu, popovídali jsme si, holky byly neustále u baru, nebo pobíhaly nebo tancovaly. Anetka byla tak vyčerpaná, že mi nakonec usnula v náručí a spala tam dvě hodiny na sedačce. Babička dostala spoustu dárků-dárkové koše, povlečení, poukaz do solné jeskyně, záclony a taky spoustu kytek. Tak hodně štěstí a zdraví do dalších let, babičko!!!!

Zápis do školy

V pátek 13. února měla Verunka velký den. Byla se zapsat do školy. Tréma byla velká, taky se jí vůbec nechtělo, ale nakonec to zvládla na výbornou. Musím podotknout, že mě hodně příjemně překvapilo, kolik práce si učitelky se zápisem daly. Děti měli vyzdobené 4 třídy, každá třída bylo jedno roční období. V každé třídě je čekalo spoustu úkolů a taky postavička v podobě deváťáka ,která reprezentovala dané období. V zimě byla zimní královna, v létě včelka , na jaře beruška, podzim jsem neviděla. Děti měli nakreslit nějakou postavu-Verunka si vybrala svého oblíbeného zeleného anděla a pak šli procházet danými třídami, kde měli spoustu úkolů-dát sněhulákovi do pravé ruky koště, překreslit 7 teček přesně podle vzoru, přepsat text Ola má psa, říct, co děláme v létě, atd. Verunka všechny úkoly zvládla a paní učitelka Janásová prohlásila, že není důvod , aby zůstávala doma. Já jsem řekla, že si to ještě rozmyslíme a dáme vědět. Hlavním důvodem, proč uvažuju o odkladu je to, že Verunka je často nemocná, ale jinak je fakt šikovná:)

Bowling

V sobotu 7. února slavila moje starší sestra Jana narozeniny a pozvala nás do Kunovic na bowling. Dost dobrý nápad. Moc se nám to líbilo. Hráli jsme tři kola. Já jsem byla s Verunkou. Ještě že jsem ji měla, shodila mě pár kuželek. V prvním kole jsme byli poslední, ve druhém už si nepamatuju ale ve třetím jsme byli druhé hned za mým švagrem Jírou. Moje mladší sestra Mary z toho byla dost špatná, ale nakonec tu tíhu unesla. Byla jsem překvapená, že to velice dobře šlo Natálce , která je tenká jako paprsek, ale sílu v rukách teda má. No, a pak mě překvapilo, že jsem se do toho taky trochu dostala a že mi to docela šlo.Domluvily jsme se , že zase někdy zajdem. Bylo to fakt hodně dobrý. Díky Jano!!!